Koncept správní rady je v u nás spojen se světem velkých, akciových firem nebo neziskových organizací. Na loňské konferenci BusinessCon nám Libor Mertl otevřel v mnoha směrech obzory a tím i potenciál správních rad. Když se s vámi osobně podělí o zkušenosti člověk, který spoluvybudoval miliardovou firmu a zároveň dokázal vedení firmy úspěšně předat, víte, že stojí za to naslouchat.

Poznámka: existuje více forem správních rad, Libor s námi na BusinessConu nasdílel svou zkušenost s britským modelem.

Dilema

Každý majitel firmy dřív nebo později řeší dilema: “Firmu jsem vybudoval z ničeho, vybudoval jsem ji svou vlastní pílí, je postavená na mých hodnotách.” Jako majitelé jsme od začátku na výkonné pozici (CEO) a řešíme ve firmě úplně vše – od povalujícího se hřebíku až po obchodní strategii. Zároveň to pouto omezuje náš život a rádi bychom se “zbavili” zátěže a permanentního stresu. “Ale komu můžu důvěřovat, že povede firmu zodpovědně, v souladu se záměrem, se kterým jsem ji budoval, komu bude na firmě záležet tak jako mi?” – klademe si otázku.

Problém mnoha malých a středních českých firem tkví v tom, že jsou postaveny a jsou zcela závislé na svých zakladatelích. Spousta z nich svého času trefila budoucí vývoj trhu, přišla s dobrým produktem nebo nápadem – jinak by tyto firmy nepřežily 10 – 20 let na trhu. Většina majitelů je původně profesně z oblasti, ve které působí jejich firma. Nikdo je pravděpodobně neučil a nedal jim podporu, jak firmu strategicky řídit a rozvíjet, jako je běžné na západě. Taková podpora přichází až dnes. A ne každý majitel je dobrý stratég, který by dokázal posunout firmu do další fáze sám.

Předání výkonné role

Ve správních radách vidíme řešení tohoto dilematu: základní myšlenka totiž tkví v rozdělení strategických témat a schvalovacího procesu, což se řeší na správní radě, a zajištění operativního / provozního běhu firmy, o který se stará výkonný management.

I když předáme operativní řízení výkonnému managementu, stále máme jako majitelé firmy kontrolu nad jejím strategickým směrováním, tj. máme pod kontrolou zásadní rozhodnutí. Zároveň ve správní radě mohou zasednout stratégové a společně tak učiníme kvalitnější rozhodnutí.

Tento model umožňuje zapojit nástupce (rodinu) do vedení firmy a zároveň si jasně rozdělit role – majitel / rodič vede správní radu, nástupce vede výkonný tým jako CEO. Samozřejmě, najít nebo vychovat nástupce v podobě CEO, ať už z rodiny nebo odjinud, je komplikovaný proces sám o sobě. Tím se ale nebudeme zabývat v tomto článku.

Strategické vedení, nadhled a podněty

Důležité je toto základní rozdělení rolí: rolí správní rady nebývá tvořit plány a strategii a tu předat CEO k implementaci. Obvykle je toto zodpovědností CEO a jeho týmu plánovat další směřování firmy a předkládat návrhy ke schválení. Rolí správní rady je zajistit to nejlepší možné rozhodnutí a podporu. Formou dotazů a detailním rozborem návrhu CEO správní rada podává důležitý pohled, který CEO nemá. Tímto rozdělením si jako majitel uvolním až 90% kapacity.

Největší překážka – my sami

V kruhu BusinessCon jsme diskutovali jak perspektivu nastupující, tak zakladatelské generace. Závěr z obou pohledů byl jednoznačný: největší překážkou v realizaci této změny není neznalost konceptu správních rad nebo jiných mechanizmů pro hledání nástupců. Největší překážkou je strach předat vedení firmy někomu dalšímu, kdo to bude dělat úplně jinak než já – vnitřně jsme totiž přesvědčeni, že my to děláme nejlépe. Libor Mertl k tomu poznamenává, že by si majitel měl dát tento jednoduchý cíl: co nejdříve svou roli předat novému CEO, odevzdat klíče a na nějakou dobu odejít z firmy. Jednou se totiž může stát, že zkolabujeme a stejně bude muset firma pokračovat dál i bez nás. Je lépe ji na to připravit dříve než později. Jako třeba v příběhu Ivana Boruty (Borcad), který vyhořel, odcestoval a několik měsíců se musela firma obejít bez něj. Když se vrátil, firma si sice prošla těžkým obdobím, ale už si našla svou cestu bez jeho nutnosti zasahovat do jejího každodenního chodu.

Oli a Ivo Gondekovi (Ollies), kteří jsou v tomto směru také velkou inspirací, říkají: “Když jsme předávali vedení firmy našim dětem, se spoustou věcí jsme nesouhlasili. Měli jsme dlouhé debaty. Nakonec jsme vždy konstatovali: udělejte, jak uznáte za vhodné. Mnohokrát se pak ukázalo, že jejich nápad fungoval mnohem lépe.”

Zasedněme ke kulatému stolu

Všechny poznatky a zkušenosti se nedají pojmout do jednoho článku ani knihy. Nejvíce nás osobně posouvají osobní setkání u jednoho stolu, kde problematiku á la správní rady či předání vedení firmy diskutujeme mezi sebou a s lidmi, kteří si tím sami prošli. Pokud vás takové setkání zajímá, informujte se o konferenci BusinessCon. Velmi rádi Vás uvítáme u jednoho z našich kulatých stolů.